Čistící večer

Když jsem poprvé slyšela, že bych mohla nemít problémy, tak mě to fakt překvapilo.
Co bych jako dělala, vždyť můj život byl neustálé řešení problémů… sotva jste to někde urovnali,
už se to sypalo kousek vedle. Vůbec jsem si to nedokázala představit.
Někde jsem si myslela, že přijdu o všechnu zábavu a budu se pak strašně nudit.
Krom toho jsem byla v řešení problémů fakt dobrá.
Takže jsem jich i spoustu tvořila.
Nevěřili byste, co všechno jsem zvládla překonat, o co všechno jsem se zvládla postarat.
A pak byly samozřejmě oblasti, kde jsem byla prostě pořád špatně, ať jsem dělala, co jsem chtěla.
S nástroji Accessu se i toto změnilo.

Pro mě je stále fascinující, jak rychle vám přinesou změnu.
Otevřou vědomí. Promění to, jak se na věci díváte.
Naše úhly pohledu tvoří naši realitu. Ověřeno nespočetněkrát.
Díky nim jsem se na věci přestala dívat jako na problémy,
které musím vyřešit a začala jsem se mnohem víc ptát: Co je to? Můžu to změnit?
Co je k tomu zapotřebí?… a spoustu dalších otázek.

Když nemáte problémy… přijdete o spoustu námětů ke konverzaci.
A získáte úplně jiný prostor žití, jiný prostor, z kterého můžete tvořit.
Prostor lehkosti, uvolnění, radosti… prostor zvědavosti…
Rozhodně tohle není nuda. Najednou vás zajímá, co dalšího je tu fakt možné?
Něco, co byste nevymysleli… něco, co vás překvapí… najednou je tu prostor pro kouzla.

Pro mě je to taková zábava, když položíte otázku a to, v čem jste byli zaseklí, se promění.
Něco vám dojde, něco se uvolní, začnete se na věci dívat jinak.
Co je na tom správně, co mi nedochází?
Co je na mě správně, co mi nedochází?
Jsou další otázky, které si můžete pokládat.
Bez toho, že byste hledali odpověď.
Najednou žijete v přítomnosti, v prostoru možností.
Co když každý problém je možnost s připnutým úhlem pohledu?